Astrildy je vhodné chovat v odpovídajících klecích, či voliérách. Klec by měla mít pravoúhlý půdorys a měla by být delší, než je její výška. Je důležité se vyvarovat ostrých hran, hřebíků, záhybů, drátů a dalších nerovností, které by mohly zapřičinit poranění ptáků. Velikost klece pro drobné astrildy se pohybuje kolem 40cm výška, 50cm délka a 35cm hloubka. Pokud chceme v kleci chovat více nežli jeden pár, je nutné klec zvětšit cca o 10cm na jednoho ptáka. Je vhodné klec vybavit přepážkou, aby jí bylo v případě potřeby rozdělit. Čím větší klec bude, tím můžeme očekávat, že se v ní bude astrildům více líbit a budou se pestřeji chovat.
V dnešní době se vyrábějí klece z různých materiálů. nejčastěji z plastu, kovu a skla.
Dříve byla upřednostňována vároba ze dřeva. Drátěná klec je vhodná z oceli, u níž mohou být dráty potažené umělou hmotou nebo nalakované a na ptáky je lépe vidět. Rozměry mezi dráty by u drobných astrildů neměly přesahovat 1cm. Další důležitou součástí jsou dvířka, která by měla být snadno dostupná a dostatečně velká. Zejména při manipulaci s ptáky a umísťování věcí do klece. Péči o ptáky také usnadňují vhodně umístěné otvory pro koupelničky a hnízdní budky. Vzhledem k údržbě a odstraňování trusu je dobrá zásuvka, která by měla pokrývat celé dno klece a měla by být vysunovatelná. V dolní části klece se hodí plastové obložení, které brání vypadávání trusu a nečistot z klece.
Další možností je bednová klec, která se vyrábí z překližky nebo z plastových desek. Klec je krytá ze všech stran a předek je drátěný. Pokud je strop drátěný je možno předek klece vybavit skolem, které by se mělo dát lehce vyjmout pro případné čištění. Chovatel si ji většinou může vyrobit ze starého kusu nábytku. Předek klece je drátěný a vnitřek se natírá většinou nabílo. Bednová klec je vhodná pro plašší astrildy, jelikož působí bezpečněji a je odolnější proti průvanu. Klece se dají zakoupit, ale není těžké si je vyrobit. Pokud chceme ptákům poskytnout více prostoru, můžeme je umístit do pokojové vitríny s minimálně jednou skleněnou stěnou nebo do voliéry. V létě odolnější druhy můžeme umístit i do venkovních voliér.
Umístění klece v místnosti je také důležité. Místo by mělo být světlé a je vhodné také slučení záření. Místnost by měla mít stálou odpovídající teplotu (nejméně kolem 18stupňů) a vlhkost vzduchu. V místnosti by neměl být hluk a průvan. Měl by sem být zamezen přístup koček, psů a domácích zvířat. Místnost by měla být klidným místem vhodným pro hnízdění, méně využívaným, aby nedocházelo ke zbytečnému rušení ptáků.
Vybavení klece je poměrně důležité. V kleci umísťujeme bidýlka a větvičky. Bidýlka se prodávají nejčastěji plastová. Je dobré vhodné umístění v kleci, aby ptáci měli prostor pro přelety a aby se v době odpočinku nedotýkali ocasními pery a křidli pletiva. Pro ptáky jsou ale více vhodné přírodní větvičky z ovocných stromů, javoru ad. Nádoby na krmení a vodu mohou bát z umělé hmoty a jsou připevněny na pletivu z vnější strany. Pokud jsou v kleci, měly by být z těžšího materiálu, aby nedocházelo k převrhnutí. Nádoby by měly být umístěny tak, aby bylo lehké je vyjmout a aby nebyly pod bidýlky znečišťovány trusem. Neměly by být příliš hluboké, aby na dně nezůstávaly zrníčka zakrytá vyloupanými slupkami. Misky jsou na zrní, na měkké krmení a na klíčené krmení. Z venkovní strany klece můžeme umístit koupelničku napuštěnou max. do 2cm vodou a astrildi ji rádi vřele uvítají.
Bytové voliéry nejsou tolik časté, ale zřizují se podobně jako velká akvária. Jsou většinou plně automatizované. Mají snímače vlhkosti, teploty v kleci a automatické větrání. Moho mít také automatické napáječky a samovolné doplňování krmiva. Jako i u normálních typů klecí je zde možno nastavit stmívání nastavené na určité časové rytmy. Materiál a umístění klece je zpravidla na každém chovateli. Ať už je ze skla, drevěnné nebo kovové konstrukce pokryté jemnějším pletivem. Klec může být umístěna v různých výklencích nebo rozích v místnosti.
Venkovní voliéry jsou nejrozšířenější a také možná nejoblíbenější způsob chovu. Většinou si ji staví samotní chovaté a jedná se o poměrně složitou a nákladnou
záležitost. používá se v období od května po říjen v závislosti na počasí. U drobných ptáků postačí voliéry 0,5- 1m široké a 2- 3m dlouhé. Výška nemusí být nikterak velká, postačí kolem 2m. Při stavbě je důležité dbát na kostrukci voliéry a na podezdívku, která by měla být minimálně 0,5m hluboko. Zabraňuje vniknutí některých hlodavců a šelmiček. Kostrukce je vhodná z kovu a pletivo dostatečně pevné s odpovídajícími rozměry, nejčastěji kolem 1cm. Ntírá se nejen z důvodu lešího vyniknutí ptáků, ale také proti korozi. Voliéry se otevírají nejlépe k jihu a východu. Jednou stěnou navazují na stěnu domu a moho také tvořit druhou část, která je uvnitř domu. Ta chrání ptáky proti poryvům větru a může me je sem i zavírat v nepříznivém počasí. Strop je kryt nejméně z jedné třetiny proti dešti a slunci. Voliéru osévám trávou a mám v ní zasazené různé keříky a stromy. Osvědčilo se mně například ptačí víno a bříza. Na dno je dobré umístit pod stříšku písek. Krmítka jsou umístěna v krytém prostoru zhruba 1,5m nad zemí. Ve venkovní části je vhodné zabudovat koupaliště, neboť astrildi se rádi koupou. Dno by mělo být z drsného materiálu a voda by se měla měnit dle potřaby. V případě odchovu umísťujeme budky do kryté části voliéry a pokud možno tak, aby na sebe ptáci z jiné klece neviděli. Neopovrhnou také různými košíky a pokud je voliéra vhodně osázena, ptáci si vystaví hnízdo i sami..
Teplota:
Astrildi všeobecně vyžadují teploty v místnosti nejméně kolem 18°C. Některé méně náročné druhy jako je zebřička nebo zlatoprska lze dočasně držet v chladnějších prostorách 12- 15°C. Naopak více náročné druhy jako je amada Gouldové vyžadují minimálně 20°C. Klec nesmí být vystavena průvanu a je vhodné přímé sluneční zíření se stinným místem. V případě nutnosti můžeme klec vyhřívat infračerveným zářičem. Většina astridů dává jednoznačně přednost vyšším teplotám..
V dnešní době se vyrábějí klece z různých materiálů. nejčastěji z plastu, kovu a skla.
Dříve byla upřednostňována vároba ze dřeva. Drátěná klec je vhodná z oceli, u níž mohou být dráty potažené umělou hmotou nebo nalakované a na ptáky je lépe vidět. Rozměry mezi dráty by u drobných astrildů neměly přesahovat 1cm. Další důležitou součástí jsou dvířka, která by měla být snadno dostupná a dostatečně velká. Zejména při manipulaci s ptáky a umísťování věcí do klece. Péči o ptáky také usnadňují vhodně umístěné otvory pro koupelničky a hnízdní budky. Vzhledem k údržbě a odstraňování trusu je dobrá zásuvka, která by měla pokrývat celé dno klece a měla by být vysunovatelná. V dolní části klece se hodí plastové obložení, které brání vypadávání trusu a nečistot z klece. Další možností je bednová klec, která se vyrábí z překližky nebo z plastových desek. Klec je krytá ze všech stran a předek je drátěný. Pokud je strop drátěný je možno předek klece vybavit skolem, které by se mělo dát lehce vyjmout pro případné čištění. Chovatel si ji většinou může vyrobit ze starého kusu nábytku. Předek klece je drátěný a vnitřek se natírá většinou nabílo. Bednová klec je vhodná pro plašší astrildy, jelikož působí bezpečněji a je odolnější proti průvanu. Klece se dají zakoupit, ale není těžké si je vyrobit. Pokud chceme ptákům poskytnout více prostoru, můžeme je umístit do pokojové vitríny s minimálně jednou skleněnou stěnou nebo do voliéry. V létě odolnější druhy můžeme umístit i do venkovních voliér.
Umístění klece v místnosti je také důležité. Místo by mělo být světlé a je vhodné také slučení záření. Místnost by měla mít stálou odpovídající teplotu (nejméně kolem 18stupňů) a vlhkost vzduchu. V místnosti by neměl být hluk a průvan. Měl by sem být zamezen přístup koček, psů a domácích zvířat. Místnost by měla být klidným místem vhodným pro hnízdění, méně využívaným, aby nedocházelo ke zbytečnému rušení ptáků.
Vybavení klece je poměrně důležité. V kleci umísťujeme bidýlka a větvičky. Bidýlka se prodávají nejčastěji plastová. Je dobré vhodné umístění v kleci, aby ptáci měli prostor pro přelety a aby se v době odpočinku nedotýkali ocasními pery a křidli pletiva. Pro ptáky jsou ale více vhodné přírodní větvičky z ovocných stromů, javoru ad. Nádoby na krmení a vodu mohou bát z umělé hmoty a jsou připevněny na pletivu z vnější strany. Pokud jsou v kleci, měly by být z těžšího materiálu, aby nedocházelo k převrhnutí. Nádoby by měly být umístěny tak, aby bylo lehké je vyjmout a aby nebyly pod bidýlky znečišťovány trusem. Neměly by být příliš hluboké, aby na dně nezůstávaly zrníčka zakrytá vyloupanými slupkami. Misky jsou na zrní, na měkké krmení a na klíčené krmení. Z venkovní strany klece můžeme umístit koupelničku napuštěnou max. do 2cm vodou a astrildi ji rádi vřele uvítají.
Bytové voliéry nejsou tolik časté, ale zřizují se podobně jako velká akvária. Jsou většinou plně automatizované. Mají snímače vlhkosti, teploty v kleci a automatické větrání. Moho mít také automatické napáječky a samovolné doplňování krmiva. Jako i u normálních typů klecí je zde možno nastavit stmívání nastavené na určité časové rytmy. Materiál a umístění klece je zpravidla na každém chovateli. Ať už je ze skla, drevěnné nebo kovové konstrukce pokryté jemnějším pletivem. Klec může být umístěna v různých výklencích nebo rozích v místnosti.
Venkovní voliéry jsou nejrozšířenější a také možná nejoblíbenější způsob chovu. Většinou si ji staví samotní chovaté a jedná se o poměrně složitou a nákladnou
záležitost. používá se v období od května po říjen v závislosti na počasí. U drobných ptáků postačí voliéry 0,5- 1m široké a 2- 3m dlouhé. Výška nemusí být nikterak velká, postačí kolem 2m. Při stavbě je důležité dbát na kostrukci voliéry a na podezdívku, která by měla být minimálně 0,5m hluboko. Zabraňuje vniknutí některých hlodavců a šelmiček. Kostrukce je vhodná z kovu a pletivo dostatečně pevné s odpovídajícími rozměry, nejčastěji kolem 1cm. Ntírá se nejen z důvodu lešího vyniknutí ptáků, ale také proti korozi. Voliéry se otevírají nejlépe k jihu a východu. Jednou stěnou navazují na stěnu domu a moho také tvořit druhou část, která je uvnitř domu. Ta chrání ptáky proti poryvům větru a může me je sem i zavírat v nepříznivém počasí. Strop je kryt nejméně z jedné třetiny proti dešti a slunci. Voliéru osévám trávou a mám v ní zasazené různé keříky a stromy. Osvědčilo se mně například ptačí víno a bříza. Na dno je dobré umístit pod stříšku písek. Krmítka jsou umístěna v krytém prostoru zhruba 1,5m nad zemí. Ve venkovní části je vhodné zabudovat koupaliště, neboť astrildi se rádi koupou. Dno by mělo být z drsného materiálu a voda by se měla měnit dle potřaby. V případě odchovu umísťujeme budky do kryté části voliéry a pokud možno tak, aby na sebe ptáci z jiné klece neviděli. Neopovrhnou také různými košíky a pokud je voliéra vhodně osázena, ptáci si vystaví hnízdo i sami..Teplota:
Astrildi všeobecně vyžadují teploty v místnosti nejméně kolem 18°C. Některé méně náročné druhy jako je zebřička nebo zlatoprska lze dočasně držet v chladnějších prostorách 12- 15°C. Naopak více náročné druhy jako je amada Gouldové vyžadují minimálně 20°C. Klec nesmí být vystavena průvanu a je vhodné přímé sluneční zíření se stinným místem. V případě nutnosti můžeme klec vyhřívat infračerveným zářičem. Většina astridů dává jednoznačně přednost vyšším teplotám..
